Kdo má fištrón? Jak vzniklo slovo sporák? Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? Je den po neděli pondělí nebo pondělek? Kdy jste v bytě a kdy na bytě? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož červnové posty přebíráme.
Latinská zkouška z dospělosti (1. 6.)
Blíží se maturity – pomyslné zkoušky dospělosti. Nejsou ale jen pomyslné, protože zkouška dospělosti je český ekvivalent slova maturita. To jsme převzali z německého Maturitätsexamen, které vzniklo po vzoru latinského examen maturitatis, tj. zkoušky dospělosti.
Intelektuálové polykají rybí tuk (2. 6.)
Kdo má fištrón? Ten, kdo jako dítě poctivě polykal rybí tuk! Slovo fištrón (důvtip) totiž pochází z německého Fischtran (rybí tuk). K posunu významu došlo snad podle posilujících účinků rybího tuku a vlivem jiných slov na fi- označujících chytrost (fiškus, fígl, filuta).
IKEA zve do Ikey (3. 6.)
Chodíte do IKEA, nebo do Ikey? Pravidla pravopisu posvěcují obě varianty. Ale pozor: nesklonná varianta je zkratka, a proto píšeme všechna písmena velká (do IKEA). Skloňovaná varianta je zkratkové slovo, velké je tedy pouze první písmeno (do Ikey).
Například versus na příklad (4. 6.)
Dnes si posviťme na příklad slova „například“. Pokud tímto příslovcem uvádíme nějakou ukázku dokládající naše tvrzení (jako příklad), můžeme psát „například“ (dohromady) i „na příklad“ (zvlášť). Pokud ale použijeme zkratku „např.“, píšeme ji vždy dohromady.
Úsporný sporák (5. 6.)
Víte, co jsou úsporná kamna? Téměř jistě je máte doma – dnes se jim totiž říká sporák. Sporák vznikl slovotvorným procesem univerbizace, tedy zkrácením víceslovného pojmenování na jedno slovo. Sporák je už spisovný výraz, mnohé jiné nejsou: náklaďák, panelák, tenisák...
Zkouška prubířským kamenem (8. 6.)
Co je to prubířský kámen? V původním významu jde doslova o kámen, pomocí kterého se zkouší ryzost drahých kovů. V přeneseném významu jde o jakoukoliv zkoušku. Slovo prubíř pochází z německého Probe (zkouška), což je původně z latinského probāre (zkoušet).
Ty brďo, Hurvínku. (9. 6.)
Co je to „brďo“ ve zvoláních typu „ty brďo“? S kopcem a rozhlednou Brdo ve Chřibech to nijak nesouvisí. Expresivní brďo je jednoduše zkrácení zvolání „ty člobrďo“. Slovo člobrda či člobrďa známe mj. ze scének Spejbla a Hurvínka, díky kterým se rozšířilo.
Spisovná whisky, hovorová viska (10. 6.)
Dáváte si whisky, whiskey, nebo dokonce visku? V češtině je kodifikovaná pouze podoba whisky, která označuje tradiční destilát skotského původu. Ve světě je běžná i podoba whiskey, což ovšem označuje americkou pálenku. Počeštěná viska je varianta (zatím) jen hovorová.
Hamburger z Hamburgu (11. 6.)
Věděli jste, že hamburger není složenina ham + burger, nýbrž odvozenina od města Hamburg? Novější podoby hamburgeru této příhodné stavby slova využily, a tak se samotný burger vžil jako obecné označení druhu jídla a zpětně se k němu vytvořil např. cheeseburger či veggie burger.
Když už hemoroidy, tak spisovně (12. 6.)
Ne že bych vám to přála, ale kdyby na to někdy přišla řeč – spisovně jsou to hemoroidy (s „o“), podoba hemeroidy (s „e“) je hodnocena jako hovorová. Píšeme (a vyslovujeme) s „o“ proto, že jde o řeckou předponu hemo-, tj. týkající se krve (stejně např. hemoglobin).
Zastaralý pondělek (22. 6.)
Nad původem pojmenování pondělí netřeba přemýšlet: pondělí je doslova den po neděli. Ale je to pondělí nebo pondělek? To je na vás! Pondělí je neutrální, zatímco pondělek je spíše zastaralý a používaný v ustálených spojeních (při pondělku). Totéž platí pro úterý/úterek.
Na bytě jen dočasně (23. 6.)
Konkurence předložek „v“ a „na“ aneb je správně „v bytě“ nebo „na bytě“? V pořádku je obojí, jen tu je drobný významový rozdíl. „V bytě“ označuje trvalý stav (např. celý život bydlel v bytě). „Na bytě“ označuje stav dočasný (např. o prázdninách pobývá na letním bytě).
Antedatovat recept na antikoncepci (24. 6.)
Kdy zvolit předponu ante- a kdy anti-? Latinské ante- značí před: najdeme je především ve slově antedatovat (a v klasickém citátu Hannibal ante portas = Hannibal před branami). Řecké anti- značí proti a je mnohem častější: např. antibiotikum, antikoncepce či antipatie.
Spojovník versus pomlčka (25. 6.)
Hrátky se spojovníky (-) a pomlčkami (–):
* U těsně spojených místních jmen či správních oblastí je spojovník: Frýdek-Místek, Praha-Ruzyně.
* U víceslovných názvů bývá pomlčka: Praha 6 – Ruzyně, Brno – Královo Pole.
* U tras je vždy pomlčka: Praha – Brno.
Panchart počatý na lavici (26. 6.)
Je to parchant či panchart? Kodifikované jsou obě varianty. Panchart se užívá řidčeji, ale je to původní podoba slova. To pochází z německého banchart (nemanželské dítě), doslova dítě počaté na lavici (místo manželského lože), a to od banc (lavice) a hart (tvrdý, silný).
Jak psát e-maily (29. 6.)
Tip pro psaní pondělních e-mailů!
1. Je-li závěrečný pozdrav celá věta, končí tečkou nebo vykřičníkem.
Přeji příjemný den!
Vědma
2. Není-li závěrečný pozdrav celá věta, nenásleduje žádná interpunkce.
S přáním příjemného dne
Vědma
P.S. Píšeme e-maily, ne *emaily.
Za vším hledej sloveso (30. 6.)
Pravidlo pro psaní čárky před „než“ a „jako“:
Čárka se píše jen tehdy, je-li za těmito spojkami celá věta. Celá věta má sloveso v určitém tvaru, tj. jiném než infinitiv.
* Víš víc, než mi říkáš. Vrátil se dřív, než začalo pršet.
* Víš víc než já. Vím stejně jako ty.
Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE.